Nabízíme Vám spolehlivý způsob řešení problému vlhkého zdiva - tlakovou injektáž zdiva pomocí silikonových mikroemulzí. Pro komplexní řešení problému je systém doplněn izolační stěrkou a sanačními omítkami. Dovolte prosím úvodem několik vysvětlení a doporučení, důležitých pro úspěšný postup při opravách Vašich domů.
Nadměrná vlhkost zdiva je často příčínou poškození stavebních objektů. Spolu se vzlínáním vlhkosti jsou do konstrukcí vnášeny vodorozpustné soli přítomné v okolní zemině. Jedná se o sírany, Dusičnany a chloridy. Tyto soli se usazují v odpařovací zóně omítky a zmenšují průměr pórů stavebních materiálů. Dochází k nárůstu kapilární vzlínavosti a zvýšení schopnosti materiálů příjímat a vázat vodu. Hydratační a krystalizační tlaky solí vedou k dalšímu poškození stavebních materiálů. Nadměrná vlhkost zdiva zvyšuje vlhkost vzduchu místností a snižuje tepelně izolační vlastnosti zdiva, podporuje růst plísní, je i příčinou hniloby dřevěných prvků. Pro odstranění těchto negativních jevů je nezbytné provést sanaci postižených konstrukcí, tj. zabránit pronikání vlhkosti a povrchové úpravy řešit tak, aby bylo omezeno působení vody i solí.
O způsobu sanace vlhkého zdiva je vhodné rozhodnout na základě stavebního průzkumu, analyzující jednotlivé příčiny poškození. Průzkum musí zhodnotit příčinu zvýšení vlhkosti, obsah solí a stupeň nasycení zdiva vodou. Součástí průzkumu je popis a vyhodnocení odebraných vzorků zdiva a omítek. Podle výsledku průzkumu se určí postup provádění a návaznost sanačních opatření. Zvolené metody musí být úměrné výsledkům analýzy a v případě památkově chráněných staveb respektovat ochranu historických materiálů.
Je-li stavebním průzkumem potvrzena jako příčina poruch vzlínající vlhkost, je nutné vytvořit účinnou bariéru bránící pronikání vlhkosti. Při návrhu sanace je nutné vyřešit i problematiku zasolení zdiva. Opomenutím vlivu solí dochází později k poruchám, jež bývají mylně přisuzovány špatné funkci hydroizolace. Vodorozpustné soli mají totiž schopnost na sebe vázat vzdušnou vlhkost a zasolené stavební materiály se pak projevují v povrchových vrstvách jako vlhké. Naopak povrchové úpravy zdiva proti solím mají jen krátkodobý účinek, pokud není zdivo zároveň separováno od zdroje vlhkosti a solí. Pro sanační práce většího rozsahu je vhodné zpracovat projekt, který detailně popisuje způsob provádění izolačních a sanačních prací.
Cesta k úspěšnému řešení problému vlhkosti zdiva vede od stanovení příčin, přes návrh a realizaci sanace, až k úspěšnému odstranění problémů. Bohužel se často setkáváme s postupem téměř opačným, který pohltí stejné náklady i úsilí, jako kvalitně realizovaná sanační opatření, nevede však k odstranění problému.
Principem metody je vnitřní hydrofobizace (dosažení vodoodpudivosti) stavebních hmot. Ve zdivu se po napuštění vrtů injektážní kapalinou vytvoří bariéra proti vzlínající vodě. Mikroemulze na bázi silanů a siloxanů pronikne do pórů zdiva a na jejich povrchu vytvoří chemicky pevně vázanou vodoodpudivou mikrovrstvu, která znemožní kapilární vzlínání vody do zdiva. Díky velmi malým rozměrům částic mikroemulze (poloměr cca 10-9 až 10-10 m) a samoemulgaci vodou obsaženou ve zdivu, lze při injektáži dosáhnout výborného prosycení zdiva.
Metoda není limitována tloušťkou zdiva, je použitelná i v případech sanace vysoce zavlhčeného zdiva, které by muselo být jinak před injektáží předsušováno. Není určena proti působení tlakové vody. Silikonové mikroemulze je možné použít pro zdivo cihelné, kamenné i smíšené. Po ukončení reakce je účinná složka chemicky stabilní, nerozpustná a nezávislá na kolísání vlhkosti podzákladí.
Příprava pro injektáž, navrtání zdiva
Mikroemulze se injektuje pomocí speciálních čerpadel do vrtů připravených elektrickými vrtačkami. Vrtá se průměrem 10 až 18 mm. Sklon vrtů činí obvykle 5 až 30° (vrty musejí zastihnout nejméně jednu ložnou spáru zdiva). Vrty se provedou do hloubky cca 50 mm od protějšího líce zdi, jejich rozteče by měly být 100 až 120 mm. Osazení vrtů musí být zvoleno tak, aby konce vrtů navazovaly na hydroizolaci v podlahách. Před injektáží je nutné vrty vyčistit stlačeným vzduchem. Různé výškové úrovně dodatečných hydroizolací se propojují svislými řadami vrtů.
Tlaková injektáž
Po navrtání se jednotlivé vrty osadí těsnícími prvky - pakry, které při injektáži umožní připojení hadice čerpadla a uzavření sousedních vrtů. Tlaková injektáž umožňuje podstatně zkrátit dobu provádění sanačních prací, a zárověň dosáhnout rovnoměrného rozložení přípravku ve zdivu. Pracovní tlak a postup injektáže se volí v závislosti na stavu zdiva. Soudržné kompaktní zdivo je proinjektováno v jednom pracovním kroku. V případě smíšeného nebo narušeného zdiva s trhlinami a u zdiva s dutinami se použije dvoustupňová injektáž, která výhodně spojí zpevnění a odvlhčení zdiva.
Nejdříve se provede statická tlaková injektáž cementovou směsí, jež vyplní větší dutiny nebo kaverny a stabilizuje tak zdivo a posléze se ještě do polotuhé malty pod tlakem vstřikuje silikonová mikroemulze. V zimním období je nutné zajistit vytápění prostor, aby teplota zdiva v napouštěných úsecích chemické clony nebyla nižší než +5 °C.
Související opatření
Vytvořením dodatečné hydroizolace vlhkého zdiva nelze v naprosté většině případů považovat sanaci za ukončenou. Aby bylo zabráněno přímému zatékání vody do zdiva, je nezbytné provést i základní stavební opatření (např. vyčištění komínových těles, zaústění dešťových svodů do kanalizace, odvodnění venkovního terénu, opravu zdravotně technických instalací apod.). Komplexní sanace musí vyřešit i návaznosti na další hydroizolace, režim větrání prostor a vysoušení zbytkové vlhkosti injektovaného zdiva. Důležité je provést opatření pro snížení účinků vodorozpustných solí přítomných ve zdivu.
Pro související opatření Vám nabízíme několik výrobků, které pomohou k dosažení optimálního výsledku sanačních opatření.
Těsnící stěrka SINER® TS
Dvousložková minerální izolace na bázi polymercementu. Používá se pro aplikaci v interiéru i exteriéru budov. Pro bezpečnou funkci izolace je nutné SINER® TS nanést na čistý soudržný podklad nejméně ve dvou vrstvách, celkem 2 až 3 mm.
Hydrofobizační přísada IMESTA® IBS 50
Silikonový emulzní přípravek určený k hydrofobizaci maltových směsí, zejména omítek při provádění sanačních prací na vlkých objektech. Přidáním v množství 0,5 až 0,8 % objemu hotové malty získáme materiál s vynikajícími vodoodpudivými vlastnostmi, které zaručují maximální snížení nasákavosti omítky. IMESTA®IBS 50 zvýší množství a objem pórů v omítce, tím i její elasticitu a odolnost proti praskání. Přípravek se vmíchá do připravované malty před přidáním vody, malta se dále zpracovává běžnými postupy.
Systém sanačních omítek IMESAN
Jedná se o vícevrstvý systém připravovaný na stavbě ze suchých maltových směsí rozmícháním s vodou. Systém je tvořen podhozem IMESAN KP, vyrovnávací vrstvou IMESAN VO, vlastní sanační omítkou IMESAN SO a štukovou vrstvou IMESAN FS. Vlastnosti odpovídají směrnici WTA 2-2-91, která určuje požadavky na sanační omítky.
Funkce sanační omítky spočívá v tom, že jednotlivé vrstvy obsahují velké množství pórů, které umožňují ukládání krystalků solí, aniž by narušily strukturu omítky, a zároveň zaručí nízký difuzní odpor, aby se vlhkost ze zdiva mohla plynule odpařovat. Kapilární transport vlhkosti se díky pórům a hydrofobizačním přísadám omezí a povrch omítky je trvale suchý. Před aplikací sanační omítky je nezbytné odstranit stávající poškozené omítky, zdivo je třeba mechanicky očistit, spáry proškrábat do hloubky 2 až 3 cm.
Sanační omítku je třeba nanést do výše 0,8 až 1,0 m nad viditelnou hranici poškození. Rozpadlé zdící prvky je nutné vyměnit, uvolněné vyklínovat a vyspárovat, nesoudržné zdivo je třeba vyztužit mechanicky kotvenou sítí. Přípravu podkladu je třeba provést velmi pečlivě, protože se tím sníží zatížení sanační omítky solemi a prodlouží její životnost. Pro lepší zakotvení vrstev omítky na kamenné a smíšené zdivo je nutné použít podhoz IMESAN KP, který se nanáší síťově, max. na 50 % plochy.
Pro uchycení elektrických instalací vedených ve zdivu v místě sanační omítky není možné použít sádry, ale např. rychlovazného cementu nebo instalace přikotvit mechanicky. Skladbu sanačního systému je nutné volit podle stupně zasolení zdiva a možné tloušťky omítky. Doporu-čujeme postup konzultovat s projektantem nebo aplikačním technikem. Pro sjednocení povrchu stávajících a sanačních omítek lze použít pouze prodyšný nátěr s nízkým difuzním odporem (Sd<0,2 m).
V interiérech se obvykle používá vápenná barva bez organických přísad nebo silikátová vnitřní barva. Povrchové úpravy fasád by měly zároveň bránit pronikání vody do sanační omítky. Z naší nabídky doporučujeme fasádní barvu se silikonem VISTAR nebo silikonovou fasádní barvu VISTAR SILIKON.
V případě Vašeho zájmu Vám nabízíme bezplatný informační a poradenský servis a jsme připraveni zajistit:
Cesta k úspěšnému řešení problému vlhkosti zdiva vede od stanovení příčin, přes návrha realizaci sanačních opatření...
vícePodle výsledku průzkumu navrhneme koncept sanace, postup provádění a návaznost jednotlivých sanačních opatření.
víceMožné postupy zahrnují chemickou injektáž, mechanické metody, vzduchové dutiny a elektroosmózu.
více