• ÚVOD
• O FIRMĚ
• SANACE
• REFERENCE
• KONTAKT

Chemické injektáže zdiva

Systém sanace vlhkého zdiva IMESTA^®

Nadměrná vlhkost zdiva je často příčinou poškození stavebních objektů. Spolu se vzlínáním vlhkosti jsou do konstrukcí vnášeny vodorozpustné soli přítomné v okolní zemině. Jedná se zejména o sírany, dusičnany a chloridy. Tyto soli se usazují v odpařovací zóně omítky a zmenšují průměr pórů stavebních materiálů. Dochází k nárůstu kapilární vzlínavosti a zvýšení schopnosti materiálů hygroskopicky (ze vzdušné vlhkosti) přijímat a vázat vodu. Hydratační a krystalizační tlaky solí vedou k dalšímu poškození stavebních materiálů. Nadměrná vlhkost konstrukcí zvyšuje vlhkost vzduchu místností a snižuje tepelně izolační vlastnosti zdiva, podporuje růst plísní, je i příčinou hniloby dřevěných prvků. Pro odstranění těchto negativních jevů je nezbytné provést sanaci postižených konstrukcí, tj. zabránit pronikání vlhkosti a povrchové úpravy řešit tak, aby bylo omezeno působení vody i solí.

Cesta k úspěšnému řešení problému vlhkosti zdiva vede od stanovení příčin, přes návrh a realizaci sanačních opatření, až k úspěšnému odstranění problémů. Bohužel se často setkáváme s postupem téměř opačným, který pohltí stejné náklady i úsilí, jako kvalitně realizovaná sanační opatření, nevede však k odstranění příčin a k vyřešení problému.

Injektáž silikonovou mikroemulzí IMESTA IW 550

Principem metody je vnitřní hyrofobizace (dosažení vodoodpudivosti) stavebních hmot. Ve zdivu se napuštěním vrtů injektážní kapalinou vytvoří bariéra proti vzlínající vodě. Mikroemulze na bázi silanů a siloxanů pronikne do pórů zdiva a na jejich povrchu vytvoří chemicky pevně vázanou vodoodpudivou mikrovrstvu, která znemožní kapilární vzlínání vody do zdiva.

Díky velmi malým rozměrům částic mikroemulze (poloměr cca 10-9 až 10-10 m) a samoemulgaci vodou obsaženou ve zdivu, lze při injektáži dosáhnout výborného prosycení zdiva. Metoda není limitována tloušťkou zdiva a je použitelná i v případech sanace vysoce zavlhčeného zdiva, které by muselo být jinak před inkektáží předsušováno. Není však určena proti tlakovému působení vody.

Silikonové mikroemulze je možné použít pro zdivo cihelné, kamenné i smíšené. Po ukončení reakce je účinná složka chemicky stabilní, nerozpustná a nezávislá na kolísání vlhkosti podzákladí.

Příprava pro injektáž, navrtání zdiva.

Mikroemulze se injektuje pomocí speciálních čerpadel do vrtů připravených elektrickými vrtačkami. Vrtá se průměrem 10 až 18 mm. Sklon vrtů činí obvykle 5-30° (vrty musejí zastihnout nejméně jednu ložnou spáru zdiva). Vrty se provedou do hloubky cca 50 mm od protějšího líce zdi, jejich rozteče by měly být 100 - 120 mm. Osazení vrtů musí být zvoleno tak, aby konce vrtů navazovaly na hydroizolaci v podlahách. Před injektáží je nutné vrty vyčistit stlačeným vzduchem. Různé výškové úrovně dodatečných hydroizolací se propojují svislými řadami vrtů.

Tlaková injektáž

Po navrtání se jednotlivé vrty osadí těsnícími prvky - pakry, které při injektáži umožní připojení hadice čerpadla a uzavření sousedních vrtů. Tlaková injektáž umožňuje podstatně zkrátit dobu provádění sanačních prací, a zároveň dosáhnout rovnoměrného rozložení přípravku ve zdivu. Pracovní tlak a postup injektáže se volí v závislosti na stavu zdiva. Soudržné kompaktní zdivo je proinjektováno v jednom pracovním kroku. V případě smíšeného nebo narušeného zdiva s trhlinami a u zdiva s dutinami se použije dvoustupňová injektáž, která výhodně spojí zpevnění a odvlhčení zdiva. Nejdříve se provede statická tlaková injektáž cementovou směsí, jež vyplní větší dutiny nebo kaverny a stabilizuje tak zdivo a posléze se ještě do polotuhé malty pod tlakem vstřikuje silikonová mikroemulze.
V zimním období je nutné zajistit vytápění prostor, aby teplota zdiva v napouštěných úsecích chemické clony nebyla nižší než +5°C.